Otevřete novou kapitolu roku s plánovací sadou Planoo.
Učíte se na zkoušku, připravujete se na státnice nebo hledáte efektivní způsob, jak se učit nový jazyk? Možná vám přijde, že v digitální době už papír pomalu ale jistě ztrácí své místo. V tomto článku bychom vám nicméně chtěli tuto domněnku vyvrátit a seznámit vás s pěti metodami učení, s nimiž zvládnete zdolat všechny studijní vrcholky – a stačit vám bude jen tužka a papír!
Učíte se na zkoušku, připravujete se na státnice nebo hledáte efektivní způsob, jak se učit nový jazyk? Možná vám přijde, že v digitální době už papír pomalu ale jistě ztrácí své místo. V tomto článku bychom vám nicméně chtěli tuto domněnku vyvrátit a seznámit vás s pěti metodami učení, s nimiž zvládnete zdolat všechny studijní vrcholky – a stačit vám bude jen tužka a papír!
1. Načrtněte si učící plán
Začněte chytře. Ještě před tím, než se pustíte do boje s horou poznámek a studijních materiálů, rozplánujte si, s jakou frekvencí se budete k naučené látce vracet, abyste zvýšili šanci, že si ji váš mozek zapamatuje. Pomoci si můžete třeba měsíčním plánovačem. Třeba už víte, jaký rytmus opakování, vám funguje. A pokud ne, můžete při náčrtu efektivního harmonogramu vyzkoušet metodu 2 3 5 7.
2. Kreslete si myšlenkové mapy
Mind maps představují jednu z mála kreativních metod učení, která zároveň nese své ovoce. Studie z roku 2002 publikovaná v časopise Medical Education ověřovala efektivitu učení za pomoci myšlenkových map na 50 studentech medicíny. Ti byli rozděleni na dvě skupiny, přičemž jedna pracovala s myšlenkovými mapami a druhá aplikovala vlastní metodu učení. Účastníci dostali k nastudování text o 600 slovech, posléze byli z látky přezkoušeni a po týdnu se test znovu opakoval. Z výzkumu následně vyplynulo, že studenti využívající myšlenkové mapy si pamatovali více informací než ostatní a to i s delším časovým odstupem.1
Myšlenkové mapy oceníte zejména při učení většího objemu učiva – třeba před maturitou nebo státnicemi. Každá otázka dostane svůj nepopsaný list, který postupně zaplníte všemi podstatnými poznatky, fakty a odpověďmi. Za pomoci myšlenkové mapy si vytvoříte vlastní schéma, jak nad tématem uvažujete a jak ho chápete, zdůrazníte všechno podstatné a na druhou stranu pak můžete přidat otázky, kterými si zpětně ověříte, co si pamatujete.
3. Sepište si tahák – s pomocí tužky a papíru
Oproti myšlenkovým mapám může být zpracování taháku studijní metodou, která vás povede cestou větší stručnosti a shromáždění důležitých informací na omezený papírový prostor. Tahák můžete pojmout minimalisticky, ale pokud víte, že vám více vyhovuje větší formát, sáhněte klidně i po něm. Výzkum norských vědců z roku 2015 ukázal, že ručně psané poznámky jsou spojeny s lepší mírou zapamatování a lidé si je vybavují lépe než zápisky psané na klávesnici počítače nebo tabletu.2 Takže i jednoduché shrnutí několika informací, které si nedokážete ani za nic zapamatovat, může být velmi nápomocné.
4. Zapojte všechny smysly
Oproti myšlenkovým mapám může být zpracování taháku studijní metodou, která vás povede cestou větší stručnosti a shromáždění důležitých informací na omezený papírový prostor. Tahák můžete pojmout minimalisticky, ale pokud víte, že vám více vyhovuje větší formát, sáhněte klidně i po něm. Výzkum norských vědců z roku 2015 ukázal, že ručně psané poznámky jsou spojeny s lepší mírou zapamatování a lidé si je vybavují lépe než zápisky psané na klávesnici počítače nebo tabletu.2 Takže i jednoduché shrnutí několika informací, které si nedokážete ani za nic zapamatovat, může být velmi nápomocné.
5. Vyrobte si flashcards
Podporují aktivní zapojení mozku, usnadňují zapamatování informací díky opakování a rychlé zpětné vazbě a pro jejich vytvoření vám stačí jen pero a papír. Flashcards jsou skvělou metodou pro učení historických dat, konkrétních pojmů nebo při rozšiřování slovní zásoby v cizím jazyce. A už při samotném vytváření bude váš mozek nasávat učivo díky ručnímu zápisu.
Až budete mít kartičky sepsané, můžete je barevně doladit s pomocí zvýrazňovačů nebo fix a přizpůsobit je tak svým individuálním studijním potřebám. A pokud toužíte proložit papírové učení nástrojem ze z digitálního světa, vyzkoušejte aplikaci. Quizlet, se kterou si připravíte flash cards online.
Sice to může chvíli trvat, nicméně pokud budete vytrvale zkoušet a objevovat, dříve nebo později zjistíte, jaká z metod učení pro vás funguje nejlíp. Ani správná technika ale často nemusí být zárukou úspěchu, pokud ve víru učení zapomenete na několik důležitých zásad, které se do výsledku a efektivity započítávají taky:
Dělejte pravidelné pauzy. A vytrvejte: Inspirovat se můžete třeba technikou 52/17. Ta radí 52 minut pracujete, 17 minut odpočíváte – stejně jako to dělají ti nejproduktivnější zaměstnanci.
Motivaci na to vytrvat vám dodá metoda „Don’t break the chain“, se níž si každý den zakreslíte do kalendáře křížek za pokořený milník nebo produktivní den. A pak budete s radostí sledovat, jak se řetězec nakreslených křížků postupně prodlužuje.
Odpočívejte – aktivně i pasivně: Mozek nejvíce ukládá informace během spánku, proto byste ho neměli vynechávat ani v tom nejvypjatějším zkouškovém období. Studenti na středních školách (do 17 let) by měli spát zhruba 8 až 10 hodin, vysokoškoláci mezi 7 až 8 hodinami.3 Výzkum na univerzitních studentech v Americe ale ukázal, že více než polovina z nich spí standardně každou noc méně než 7 hodin.4 A přitom spánková deprivace může mít na naše kognitivní funkce stejný vliv jako alkohol5, takže odkládat spánek na období po zkouškách se nemusí vyplatit.
Aktivním odpočinkem v podobě sportu pak vyplavíte endorfiny, snížíte hladinu stresu a nastartujete mozek pro další učící blok.
Plán je nejlepším kamarádem učení: Proces memorování nových poznatků, pro vás bude podstatně méně stresující a zátěžový, pokud si dopřejete dostatek času na jejich opakování. S tím vám pomůže váš diář, papírový plánovač nebo klidně jen jednoduchá excelovská tabulka, ve které si naplánujete pravidelné opakování. Tak zkuste příště předběhnout stres a spěch zkouškového období s dobrým plánem po boku.
1FARRAND, Paul Andrew a Fearzana HUSSAIN. The efficacy of the ‚mind map‘ study technique. Medical Education [online]. 2002, 36(5) [cit. 2025-01-14]. Dostupné z: doi:10.1046/j.1365-2923.2002.01205.x
2MANGEN, Anne, Liss G. ANDA, Gunn H. OXBOROUGH a Kolbjørn Kallesten BRØNNICK. Handwriting versus Keyboard Writing: Effect on Word Recall. Journal of Writing Research [online]. 2015, 7(2), 227-247. Dostupné z: doi:10.17239/jowr-2015.07.02.1
3HARVARD SUMMER SCHOOL. Why You Should Make a Good Night’s Sleep a Priority. Harvard Summer School [online]. 2021, 28.3.2021 [cit. 2025-01-16]. Dostupné zde.
4ZEEK, Megan L., Matthew J. SAVOIE, Matthew SONG, Leanna M. KENNEMUR, Jingjing QIAN, Paul W. JUNGNICKEL a Salisa C. WESTRICK. Sleep Duration and Academic Performance Among Student Pharmacists. American Journal of Pharmaceutical Education [online]. 2015, 79(5) [cit. 2025-01-16]. Dostupné z: doi:10.5688/ajpe79563
5HARVARD SUMMER SCHOOL. Why You Should Make a Good Night’s Sleep a Priority. Harvard Summer School [online]. 2021, 28.3.2021 [cit. 2025-01-16]. Dostupné zde.
