K velkému skicáku sada třpytivých fixů jako DÁREK!
K velkému skicáku sada třpytivých fixů jako DÁREK!
Každá příležitost si říká o jiný typ poznámek. Někdy je hlavním jmenovatelem rychlost, jindy přehledná struktura a občas pustíme ke slovu i spontánnost – třeba když se potřebujeme kreativně nakopnout. V dnešním článku vás zasvětíme do světa poznámek a představíme vám hned několik zápiskových strategií. Nicméně rozmyslet, jestli se vám některá z nich aktuálně hodí, už musíte sami.
Sešit si rozdělíte na dva sloupce v poměru 1 ku 2. Do užšího nalevo si budete zapisovat nejdůležitější informace, klíčová slova, pomocné body nebo otázky, ke kterým se chcete po skončení vrátit. Pravý sloupec je určen pro podrobnější poznámky a výpisky. Na konec stránky si pak sepište souhrn, ve kterém zrekapitulujete to nejpodstatnější.
Proč bych to měl/a zkusit: Vaše zápisky budou mít už před tím, než se k nim znovu vrátíte, přehlednou a efektivní strukturu. Na konci hodiny si téma sumarizujete, a tím pádem i zreflektujete všechny nové informace. A otázky v levém sloupci vám navíc pomohou s memorováním komplikovaných informací.
Začněte s čistým papírem, do jehož středu zapíšete titulek zastřešující celé téma (může jít třeba o název maturitní otázky – Austrálie). Následně budete pokračovat rozvětvením hlavního tématu na dílčí podtémata (třeba: politický systém, obyvatelstvo, geografie a tak dále). A k podtématům si pak vypíšete další související body.
Mapa by měla sestávat primárně z hesel nebo kreseb, dlouhým větám se doporučujeme vyvarovat. Co vám ale naopak může pomoct jsou barvy, proto povolejte do služby všechny fixy a zvýrazňovače! A nebojte se kreslit bubliny, črtat šipky a hledat souvislosti. Třeba na čistých listech elegantního Vegabloku s odolnými deskami z celulózy.
Proč bych to měl/a zkusit: Více než 20 let stará studie publikovaná v časopise Medical Education prokázala, že studenti, kteří využívali myšlenkové mapy, si snáze vybavovali informace než jejich spolužáci využívající vlastní studijní metody.
Tahle metoda vám nejspíš moc nepomůže při učení na čtvrtletku nebo státnice. Na co se ale naopak hodí skvěle, je dlouhodobé zaznamenávání poznatků, ze kterých si postupně sestavíte encyklopedii vlastního vědění. Chce to jen čas a trochu systematičnosti.
Základní myšlenka spočívá ve vytváření vlastní zápiskové kartotéky (respektive boxu na poznámky, odkud vyplývá i samotný název). Princip je poměrně jednoduchý: kdykoliv vám přijde do cesty zajímavý podnět nebo informace (ať už si ji přečtete v odborném článku nebo ji slyšíte od kamaráda), zapíšete ji na kartičku a vložíte do kartotéky. Klíčové je zároveň označovat asociace mezi poznatky na jednotlivých kartičkách (třeba stejným hastagem nebo barvou) a tematicky je třídit.
Proč bych to měl/a zkusit: Kromě toho, že si vytvoříte archiv vlastních myšlenek, vám tato metoda může pomoci s propojováním informací a lehčím vybavováním. Ještě podrobněji si o tomto způsobu zápisu můžete přečíst česky třeba tady nebo anglicky tady. O metodě dokonce vyšla i kniha.
Indexové kartičky vám ale můžou posloužit i jinak než jako základní stavební kámen domácí kartotéky. Využít je můžete třeba pár dní před zkouškou, kdy máte mozek přehlcený informacemi a potřebujete si shrnout ty nejdůležitější nebo nejhůře zapamatovatelné body (taky jste nikdy neměli dobrou paměť na jména?). Na kartičkách si jednoduše zrekapitulujete látku pouze v krátkých heslech a z druhé strany pak můžete připojit otázky, které byste měli před zkoušením umět zodpovědět.
Proč bych to měl/a zkusit: Je to možná zdlouhavější než obyčejné čtení poznámek, ale věřte, že se to vyplatí! Vytváření kartiček navíc může být tou nejlepší cestou, jak se vyhrabat ze štosů popsaných papírů.
Nasávat nové informace nebo zaznamenávat letmé myšlenky ale nemusíte jen papírovou cestou. Už jste si někdy zkusili namluvit nápady do diktafonu v telefonu? Nebo si do něj převyprávět látku ke zkoušce a vytvořit si tak vlastní studijní podcast? Pokud ne, určitě to zkuste (minimálně jako rozptyl během učící krize).
Proč bych to měl/a zkusit: Možná nakonec zjistíte, že audio je pro vás ta nejvíc přirozená a efektivní cesta. A navíc pak můžete poslech spojit s další aktivitou – třeba běháním nebo vařením večeře.
Únavu z psaní a slov vám pomůže vyřešit sketchnoting. Jde o způsob, kdy si poznatky a informace zaznamenáváte prostřednictvím vizuálních map. Malujete, kreslíte, črtáte, škrtáte. Žádná cesta není slepá a žádná malůvka nebo kresba není ošklivá. Popusťte uzdu fantazii a nechte ruku tančit po papíru.
Proč bych to měl/a zkusit: Kromě zpracovávání nových informací budete současně rozvíjet kreativní myšlení.
Poznámková metoda, se kterou budete králem i královnou každé porady. Rozdělíte si stránku do čtyř kvadrantů. První zaplníte obecnými poznámkami nebo nápady, nad kterými zrovna přemýšlíte. Druhý obdélník je určený pro zapisování akčních kroků. Do třetího vyplníte kroky, které jsou určené ostatním členům týmu. A ve čtvrtém kvadrantu zbyde místo na otázky, které je dobré si na konci porady zodpovědět.
Co říkají o zapisování vědecké studie
Vzít do ruky tužky a papír přece umí každý, tak proč z toho dělat vědu, říkáte si. Ještě když si dneska většina lidí zapisuje poznámky do počítače.
Studie publikovaná v odborném časopise Psychological Science nicméně ukazuje, že studenti, kteří si psali poznámky rukou, zvládali lépe aplikovat naučené koncepty než ti, kteří k zapisování využívali počítače. Vědci to přisuzují tomu, že díky zápisu rukou a vlastní formulaci poznámek u nich došlo k hlubšímu kognitivnímu porozumění. I tendence přepisovat poznámky slovo od slova pojící se obvykle se zápisem do laptopu se na výsledcích studentů obecně odrážela negativně.
Nicméně ať už studie fandí papíru, nebo ne, důležité je, jaký způsob nejvíce vyhovuje vám samotným. Kreativita má totiž spoustu podob. A pokud preferujete počítač a přáli byste si vystřídat Word za nástroj, se kterým bude zápis poznámek o něco zábavnější, zkuste mrknout na aplikaci na poznámky Evernote.
