Už 15 let v papelote vyrábíme produkty s rozmyslem, lokálně a udržitelně. Letos jsme se odvážili a vstoupili do vývoje nového produktu s obsahem naprosto sami, bez pomoci, za hranicemi našeho papírového světa. Jak cestovatelský deník Do všech stran vznikl, nám poví samotný tvůrčí tým. Tak hurá do zákulisí!

Deniso, stejně tak jako vedeš papelote, jsi vedla i tento projekt. Celý vývoj produktu jsi zastřešila. Co bylo prvotním impulsem, který vás v papelote navedl k tvorbě cestovatelského průvodce?

Já jsem osobně o tomto produktu přemýšlela dlouho. Společně s týmem jsme pak chtěli dát našim zákazníkům ucelený produkt, který je provede všemi fázemi cestování. Sněním, přípravou před cestu, jejím plánováním, cestou samotnou (kde bude inspirativním průvodcem) a po cestě člověka ještě nepustí do každodenních povinností a snaží se být mu pomocníkem k reflexi celé cesty.

Mluvíš o přípravě před cestou, plánování i reflexi cesty po návratu. Dneska žije mnoho lidí spíše online. Plánujeme podle toho, co vidíme na sociálních sítích, tam z cesty sdílíme i fotky, posíláme je skrz Messenger přátelům i rodině, pohledy můžeme posílat online a na reflexi často ani nezbyde čas. Co vidíš jako největší benefit papírového cestovatelského deníku?

Právě to, že je v offlinu, že člověka drží mimo pasti sítí a více ho vede k přemýšlení s tužkou v ruce. Věřím, že tyto okamžiky jsou velmi vzácné a měli bychom si je umět hýčkat.

Adame, jako produktový designér v papelote působíš několik let a pamatuješ výrobu nespočtu produktů. Mohl bys nám na úvod říct, co vše práce na produktu s obsahem obnáší?

Produkty s obsahem jsou nejnáročnější na vývoj a celkové projektové vedení, protože do projektu vstupuje většinou mnoho lidí. Vývoj našeho cestovatelského deníku nám zabral intenzivní tři měsíce práce, ale o projektu jsme začínali vést diskuze ještě asi další dva měsíce před tím. Celý proces začíná myšlenkou, brainstormingy a diskuzí nad tématem. Následují vývojové fáze, které obnášejí třeba hledání vhodných materiálů, formy a maketování produktu.

U cestovatelkého deníku jsme konzultovali makety s několika předními českými cestovateli, abychom si byli jisti, že jdeme dobrým směrem. A ruku v ruce s tím se samozřejmě vytváří a konzultuje obsahová i textová část. Poslední fází je grafická úprava a finální barevnost všech komponentů.

Kláro, ty jako grafická designérka stojíš za obálkou cestovatelského průvodce. Jak jsi nad ní přemýšlela? Co tě inspirovalo k její finální podobě?

Samotnému návrhu předcházel vhodný výběr bezpatkového písma! To je pro start určitě klíčový prvek. Koneckonců na něm celý design stojí. Specifická estetika písma a přesto jeho jistá univerzálnost nám umožnila vizuálně propojit téma cestování a hru linií i šipek. Malý kontrast tahů a ne tak plynulé napojení na dříky nám rozehrává hru směrovek doprava, doleva. A chuť vydat se na cestu je tam! 

Vytvořit něco, co má prodávat není jen tak, jak dlouho tvorba trvala?

Celý proces pak zabral chvilku, více času jsme však strávili společnými debatami nad velikostí designu a jeho umístěním na Planoo desky. Výběr té správné barvy gumičky byl nicméně výzvou a bouřlivým tématem nejedné porady.

Bety, ty stojíš za tím, co je v deníku napsané, podílela ses na vývoji názvu, hrála sis se slovy. Zkrátka jsi měla za úkol naplnit produkt obsahem. Jak takový obsah vzniká?

Obsah v celém procesu tvoří ohromnou kapitolu. Produkt buď může být prázdný, plochý, bez chuti a cestovatel si ho kompletně dotvoří sám. My jsme se vydali jinou cestou a cestovatelský průvodce jsme obohatili o obsah. Rádi bychom ostatní inspirovali, předali jim naše zkušenosti a sdíleli nápady. Někoho může přílišné navádění limitovat. I s takovými názory jsme se při vývoji setkali a na to je nutné brát ohled. Inspirovat, ale nediktovat. Rozhodně nechceme vytvořit produkt, který bude někoho iritovat a bude ležet v šuplíku s dalšími darovanými zápisníky.

Celý proces začíná rešerší – jaký obsah mají deníky, které na trhu už jsou, jak si lidé deníky vedou, cestovatelů jsme se dotazovali co považují za nezbytné, co za tzv. “nice to have” a naopak nepotřebné. Abych řekla pravdu, nad finální podobou jsme strávili opravdu hodně času. Každý si vedeme deníky jinak, jinak cestujeme, potřebujeme něco jiného. Tady jsme rychlí nebyli!

Co se týká výzev, inspirovala jsem se ve světě tím co je, co lidé dělají, co pozoruji a diskutovali jsme v týmu co se líbí nám, co sami rádi na cestách děláme. Musím říct, že nevím o jediném českém zdroji, kde bych se inspirovala nějak více. Pokud byli dobré nápady, tak ze zahraničí! Zkrátka je dobré se dívat Do všech stran!

Obsah je o kreativitě a jazyku. Co všechno by měl člověk ovládat, mít v sobě?

Hravost, cit, trpělivost a nebojácnost. Člověk by měl být hravý. Slova se dají tvarovat, ohýbat, spojovat, rozdělovat. Je nesmírně důležité nacítit jak produkt, tak hlas firmy a toho se držet. Ideální je, když člověk který stojí za obsahem je u každého kroku. Vnímá jak tým nad produktem přemýšlí, jaké mají podněty, nápady, připomínky. To je pro celý proces velmi důležité. Kdyby na obsahu pracoval někdo zvenčí, měl by to opravdu těžké. Nikdy by nebyl tak blízko i kdyby se sebevíc snažil. Jsou dny, kdy nápady stojí za nic. Někdy je hlava přehlcená a mozek nesestaví větu správně. Jindy zas hlava chrlí a chrlí, to je potřeba využít! A nebát se! Vždy je lepší si troufnout, zkousit a poté upravovat, než se nevyjádřit vůbec.

Je nějaké místo, kde ti nápady padají na papír sami? A jsou naopak chvíle, kdy ruce by psaly a hlava stojí?

Venku, spíše v přírodě, kde nejsem ničím rušená. Zajímavé je, že to jde vždy líp, když jsem v pohybu. Ovšem kdykoli mě napadne nějaké zábavné spojení, hned si ho zapisuju. Mám takovou “svou banku”, ze které pak občas dokážu něco vytáhnout.

Jsou a s nimi nejde nic dělat. Pokud to v hlavě není, tak není. Občas mě tyto chvíle trochu nervují, vím, že bych měla něco odevzdat a já nic nemám. Vynucený obsah je za mě obsahem nejhorším.

Adame, z tvé strany se během celého procesu vývoje objevily nějaké tvůrčí bloky?

Nějaké bloky nebo zaseknutí se objeví vždycky. Někdy se nemůžeme pohnout z místa u textů, které se nám pořád nezdají dost dobré. Jindy je to třeba zmíněná barevnost obálek nebo tisku. Všechny věci do sebe musí perfektně zapadat a mnohdy je třeba počítat s tím, že když změníte jednu drobnost, musí se to propsat i do dalších částí a pak ve výsledku měníte mnohem víc, než jste si představovali.

Jak nebo podle čeho se při tvorbě volí barevnost a materiály? Obojího je přece nespočet, kombinací zrovna tak.

Na tohle asi neexistuje správná odpověď, jedeme to z části pocitově a z části z nějakého uživatelského průzkumu. Vždy je důležité si říct pro koho to děláme a jak chceme, aby to působilo. A pak už jen zkoušíme barevné varianty, které by byly nejvhodnější a samozřejmě které se nám nejvíc líbí.

Ještě prosím pojďme na chvíli zpátky výrobě produktu. Ten je tedy navržený, má obsah a jde do výroby. Jak ta vůbec probíhá?

Produkt je složený z několika  částí a každá má trochu odlišný způsob výroby. Zjednodušeně řečeno se prvně řeší tisk – vnitřních listů a obálek. Obálky nebo desky jdou pak na dokončující zpracování, což je v našem případě bigování, ořez a kulacení rohů. Sešity se naskládají a připraví na vazbu, trhací bloky se připraví na lepení. V závěrečné fázi se pak u všech vnitřních částí vyvrtají díry na mechaniku a probíhá finální kompletace.

Deniso, proces vývoje je složený z ohromného počtu kroků a zapojí se do něj velký počet lidí. S produktem, který má obsah jdete ven na jistotu, nebo je tam malé pokusné procento? Jak víš, že produkt, který uvedete na trh bude zrovna v tu dobu v hledáčku zákazníků, bude fungovat, bude žádaný?

Tento postup máme vyzkoušený z řady jiných produktů. Lidé slyší na svoje oblíbená témata a láká je si uchopit produkt po svém a zkusit do něj vložit to nejlepší ze sebe.

Adame, jedna bonusová na závěr: Máš nějaký vysněný produkt, který bys jednou sám rád realizoval?

Líbilo by se mi připravit deník na rychlé denní zápisky, který by byl vizuálně hodně výrazný, představuji si obrovská barevná písmena a čísla, různé zajímavé gridy nebo bubliny napříč celým blokem. Měl by hodně prostoru a člověk by se do něj nebál zapsat cokoliv. Zároveň by si tam mohl najít svojí formu zápisu a všechno co byste tam “provedli” by působilo skvěle.

Bety, je něco, co bys k obsahu chtěla dodat?

Poděkování naší Adélce, která po nás vše učesala, udělala korekturu a dodala tomu poslední špetku koření!