Otevřete novou kapitolu roku s plánovací sadou Planoo.
Zvídavost rozšiřuje naši perspektivu, vybízí k získávání nových poznatků a nabádá k pohledu za známé obzory. Z dlouhodobého hlediska nám zároveň pomáhá snadněji uchovávat informace v paměti, zlepšovat se v dialogu s lidmi kolem nás i intelektuálně a kreativně růst. Tak proč ji v dospělosti často odsouváme na druhou kolej?
V dětství je zvídavost naším nejcennějším nástrojem v procesu seznamování se s okolním světem a individuálně ji pak dále rozvíjíme skrze sociální interakce. Snaha porozumět neznámému krystalizující v opakující se otázku „proč“, tak představuje přirozenou součást a zároveň důležitý pohon vývoje dítěte. Ten ale postupem let oslabuje, a to i v souvislosti se vstupem školním prostředí, konstatuje ve své odborné eseji Children’s Need to Know: Curiosityin School americká psycholožka Susan Engel.
Mimo jiné zmiňuje i starší studii ze 70. let, za níž stojí dvojice výzkumnic Shirley Moore a Naomi Bulbulian a která poukázala na to, jak zásadní může být vliv dospělých na dětskou zvídavost. Děti ve věku mezi 3-4 lety měly za úkol sestavit miniaturu farmy a následně po hmatu tipovat, jaké hračky se schovávají za závěsem. Byly rozděleny do dvou skupin a po celou dobu je doprovázela jedna z členek výzkumného týmu.
Ukázalo se, že ve skupince, ke které měla výzkumnice za úkol přistupovat přátelsky a povzbudivě, byly děti v objevování rychlejší a lépe identifikovaly skryté předměty. Naopak, když u části dětí, ke které se chovala odměřeně a kriticky, projevovaly mnohem menší míru zvídavosti. Výsledky studie tak demonstrují, že styl interakce směrem od rodičů, učitelů nebo jakýkoliv dalších dospělých v životě dětí, může výrazně ovlivnit to, jak zvídaví jedinci z nich vyrostou.
Zvídavost přitom nehýbe jen dětským světem, ale ukazuje se, že je důležitým faktorem i v oblasti dlouhověkosti. Ukazuje to studie Garryho Swana a Dorit Carmelli, kteří zkoumali vliv zvídavosti na zdraví centrálního nervového systému u starších lidí. Studie po dobu pěti let sledovala přes 1100 mužů ve věkovém rozpětí mezi 60 až 86 lety, aby se zjistilo, jestli má míra zvídavosti souvislost s dobou dožití, a výzkumníci v ní kromě zvídavosti současně zohledňovali i další faktory jako například krevní tlak, hladinu cholesterolu, anamnézu kouření, deprese i rakoviny.
Závěry studie zněly následovně: muži, kteří vykazovali vysokou míru zvídavosti, měli o 30 % vyšší pravděpodobnost, že přežijí vytyčené pětileté období, než ti, kteří zvídaví nebyli. Doplňující studie na vzorku více než tisícovky žen ve stejné věkové skupině pak poukázala na stejný trend. Autoři studie spojovali vyšší míru zvídavosti se schopností lépe reagovat na příchozí výzvy a zdůrazňovali, že takový přístup se následně promítá i do větších šancí dosahovat dobrého fyzického i mentálního zdraví.
Delší život přitom není zdaleka jediný faktor, na který se můžete ohlížet, existují totiž i další. Tak třeba: čím větší zvědavost v nás otázka vzbuzuje, tím spíš si zapamatujeme odpověď, vyplynulo ze studie tří vědců z Californské univerzity publikované ve vědeckém časopise Neuron. Výzkumníci nejdříve nechali skupinu účastníků rozdělit set náhodných otázek podle toho, jak moc velkou zvědavost v nich vyvolávají. Poté s nimi otázky prošli znovu a sledovali jejich mozkovou aktivitu s pomocí magnetické rezonance, přičemž ale každou otázku po pár sekundách následovala fotografie náhodného obličeje, která s danou otázkou nijak nesouvisela.
V poslední fázi pak výzkumníci testovali, jak dobře jsou lidé schopni si vybavit dané otázky i obličeje a ukázalo se, že čím větší zájem v účastnících otázka probudila, tím pravděpodobněji si ji zapamatovali – včetně portrétu, který ji doprovázel. Pokud byli účastníci na odpověď velice zvědaví, bylo pravděpodobnější, že si ji později vybaví, což dominantně souviselo s uvolňováním dopaminu ve střední části mozku – zvědavost tak pomáhala zmobilizovat mozek ještě před tím, než začne absorbovat nové informace.
S tím, jak se rychle se okolní svět proměňuje, představuje zvídavost jednu z nejdůležitějších součástí naší mentální výbavy. Vzbuzuje v nás chuť učit se nové věci. Poslouchat zajímavé příběhy. Pouštět se do neznáma. Zvídavost je vitamínem učení, říká britský pedagog a jeden z nejpopulárnějších TED speakerů, Ken Robinson. Tak proč si ji nedopřávat v dostatečné míře?
Pěstovat zvídavost. Projevovat odvahu. Všímat si nepatrností. Hrát si. Dát prostor představivosti. Být flexibilní. A vytrvat.
V seriálu Papír versus vás chceme vrátit do kreativních kolejí. Žádné výhybky, zpoždění ani příliš komplikované trasy, jen vy a papír – na cestě za kreativitou. Během roku 2025 vám tak postupně představíme celkem 7 komponentů, které by neměly chybět ve vaší kreativní výbavě a ukážeme vám, jak se jim vydat naproti. Každou z vlastností vám představíme samostatně a připojíme i tipy na to, jak ji rozvíjet. A inspirativní vlna bude následně pokračovat rozhovory s osobnostmi, které daným ingrediencím kralují a podělí se s vámi o to, jak konkrétně jim v tom pomáhá papír.
1GRUBER, Matthias J., Bernard D. GELMAN a Charan RANGANATH. States of Curiosity Modulate Hippocampus-Dependent Learning via the Dopaminergic Circuit. Neuron [online]. 2014, 84(2), 486-496 [cit. 2025-01-07].
2VON STUMM, Sophie, Benedikt HELL a Tomas CHAMORRO-PREMUZIC. The Hungry Mind: Intellectual Curiosity Is the Third Pillar of Academic Performance. Perspectives on Psychological Science [online]. 2011, 6(6), 574-588. [cit. 2025-01-07].
3MOORE, Shirley G. a Naomi K. BULBULIAN. The effects of contrasting styles of adult-child interaction on children’s curiosity. Developmental Psychology [online]. 1976, 12(2), 171–172
4SWAN, Garry E. a Dorit CARMELLI. Curiosity and mortality in aging adults: A 5-year follow-up of the Western Collaborative Group Study. Psychology and Aging [online]. 1996, 11(3), 449–453
